Poslední kolo jednání OSN o klimatu, které se konalo v brazilském Belemu (COP30), skončilo navzdory ambiciózním cílům minimálním pokrokem. Konference, která měla dokončit „implementační“ plány po Pařížské dohodě z roku 2015, místo toho čelila známým vzorcům opožděných závazků a oslabeného jazyka, což zklamalo mnoho pozorovatelů.
Konference poznamenaná kontroverzí
Akce, která přilákala delegáty z více než 190 zemí, byla od počátku poznamenána logistickými problémy a symbolickými spory. Volba Belemu, brány do amazonského deštného pralesa, jako hostitelského města vyvolala kritiku, když úředníci vyčistili lesní půdu pro stavbu dálnice a přivezli naftové výletní lodě, aby je hostily. To podkopalo uvedené zaměření na ochranu lesů a udržitelné postupy.
Propukly protesty domorodců, demonstranti požadující ukončení odlesňování a těžby zdrojů, které ohrožují jejich území. Tito aktivisté se střetli s bezpečnostními silami a upozornili na konflikt mezi klimatickou rétorikou a realitou na místě. Navzdory rekordnímu počtu domorodých účastníků počet lobbistů fosilních paliv převýšil všechny národní delegace kromě brazilské, což zkreslovalo vliv na jednání.
Oheň a jiskra: symbolické dokončení
Poslední dny konference byly dále narušeny požárem v místě konání, který si vynutil evakuaci a zastavil jednání. Tento incident, ačkoli pravděpodobně způsobený elektrickou poruchou, zvýšil pocit dysfunkce. Nakonec byly z konečné dohody vypuštěny dvě klíčové iniciativy – plán přechodu od fosilních paliv a další zastavení odlesňování. Žádná z těchto otázek nebyla v konečném textu ani zmíněna.
Patrná byla i nepřítomnost vlády USA. Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa upřednostnila produkci fosilních paliv, země zcela vynechala jednání, čímž uvolnila tlak na ostatní země produkující ropu a plyn, aby přijaly přísnější klimatické závazky.
Omezené úspěchy poznamenané vlivem fosilních paliv
Bylo dosaženo určitého mírného pokroku: Brazílie uznala deset nových původních území a miliardy dolarů byly přiděleny na ochranu lesů a přizpůsobení se změně klimatu. Cílem Programu spravedlivého přechodu bylo zajistit, aby přechod na bezuhlíkové energetické odvětví byl spravedlivý a respektoval lidská práva. Tyto úspěchy však byly zastíněny úspěchem tohoto odvětví v blokování závazků snížit spotřebu fosilních paliv.
Jak uvedl Ife Kilimanjaro z US Climate Action Network, “Neschopnost pojmenovat a řešit hlavní příčinu klimatické krize podkopává důvěru v celý proces.” Tento výsledek posiluje skepticismus ohledně účinnosti mezinárodních jednání o klimatu, vzhledem k zjevnému vlivu zúčastněných stran a nedostatku závazných závazků.
Prezident COP30 André Corrêa do Lago slíbil, že bude příští rok pokračovat v práci na opuštěných plánech. Bez silnější politické vůle a konkrétních akcí však hrozí, že se tato jednání stanou dalším koloběhem prázdných slibů.
