Superrozpoznávači, lidé s mimořádnou schopností identifikovat obličeje, se ukázali jako neocenitelní v situacích, kdy se jedná o vysoké sázky – od pomoci při hledání travičů ze Salsbury až po pomoc při identifikaci podezřelých z vražd a sexuálních zločinů. Nový výzkum vrhá světlo na mechanismy této pozoruhodné dovednosti a ukazuje, že nejde jen o to se všude dívat, ale jak vypadají.
Jedinečný přístup superrozpoznatelů
Předchozí výzkumy naznačovaly, že super-rozpoznatelé zvažují širší škálu rysů obličeje ve srovnání s průměrným člověkem. Tato nová studie staví na tomto pozorování a využívá umělou inteligenci, aby přesně pochopila, jak tento přístup přispívá k jejich vynikajícím schopnostem.
Použití AI k rekonstrukci vizuálních informací
Vědci z UNSW Sydney použili data z předchozí studie zahrnující 37 superrozpoznatelů a 68 normálních lidí. Účastníkům byly ukázány jak obrázky celého obličeje, tak obrázky, na kterých byly maskovány konkrétní oblasti. Tato nová studie použila tato data k rekonstrukci vizuálních informací, které účastníci skutečně viděli očima – to, co se nazývá „informace sítnice“.
Tyto rekonstruované informace o sítnici byly poté vloženy do hlubokých neuronových sítí (DNN), což je typ systému umělé inteligence vycvičený k rozpoznávání tváří. AI byly zobrazeny úplný obraz buď stejné tváře, kterou viděl účastník, nebo jiné tváře, a poté byla posouzena podobnost mezi informací o sítnici a úplným obrázkem.
Produktivita a kvalita informací
Výzkumný tým porovnával výkon umělé inteligence na základě informací o sítnici od superrozpoznávačů a normálních lidí a také na náhodných oblastech původního obrazu obličeje. Výsledky byly ohromující: výkon umělé inteligence se neustále zlepšoval se zvětšováním viditelné oblasti obličeje. Nejpozoruhodnější je, že na všech úrovních viditelnosti si umělá inteligence vedla nejlépe při používání informací sítnice ze superrozpoznávacích zařízení.
Kromě kvantity: role „kvality“
Aby tým zjistil, zda výhoda superrozpoznatelů vyplývá z pouhého prohlížení více oblastí obličeje a získání více informací, provedl další výzkum. Zjistili, že i při ekvivalentním množství obličejů zachycených v informacích o sítnici si AI stále vedla lépe na datech ze superrozpoznávačů.
“To znamená, že jejich výhodou není jen kvantita, ale také kvalita,” vysvětlil Dr. James Dunn, první autor studie. “Vybírají oblasti, které nesou více identifikačních vodítek, takže každý “pixel”, který vyberou, je cennější pro rozpoznání obličeje.”
Odborné názory a budoucí směry
Dr Rachel Bennettsová, odbornice na zpracování obličeje z Brunel University v Londýně, označila výzkum za významný příspěvek k našemu chápání superrozpoznávání. “Dochází k závěru, že vynikající rozpoznávání obličeje není jen o pohledu na určitou oblast nebo delším pohledu nebo na více místech na obličeji,” řekla. “Super rozpoznávači zkoumají obličej šířeji, ale také vybírají užitečnější informace.”
Alejandro Estudillo z Borongmouth University varoval, že výsledky studie byly založeny na přísně kontrolovaných podmínkách se statickými snímky. Navrhl, že budoucí výzkum by měl prozkoumat, zda stejné vzorce obstojí v realističtějších, dynamičtějších situacích.
Limity učení a genetické kořeny
I když výzkum naznačuje potenciál pro zlepšení taktiky rozpoznávání obličejů, je nepravděpodobné, že by se každý mohl stát superrozpoznávačem. Naučit se vzorce pohybu očí může být náročné a rané příznaky naznačují, že super-rozpoznávání má genetický základ a je zděděnou vlastností. Zdá se, že superrozpoznávači přirozeně identifikují nejužitečnější vlastnosti, což je schopnost, kterou je obtížné napodobit tréninkem.
Výzkumy ukazují, že pozoruhodnou schopností superrozpoznávačů není jen dívat se všude, ale inteligentně vybrat ty nejinformativnější rysy obličeje, což prokazuje přirozený talent, který je obtížné napodobit tréninkem.
Studie zdůrazňuje, že vynikající rozpoznávání obličeje není jen o tom, abyste viděli více, ale o tom, abyste viděli chytřeji. Budoucí výzkum může odhalit ještě více informací o této fascinující lidské dovednosti.
